Když písnička má říz, tak zítřejší tmu nevidíš
s kamarády u stolu se vyzpíváš
Když písnička má říz a hlasem svým ji dochutíš
do prázdných sudů víno doléváš
Posaď se k nám, batoh hoď pod věšáky do rohu
Že spěcháš? O tom nám vyprávěj
Klobouk shoď na záda a starosti svý ze stolu
a chvíli zpívej nebo hrej
O tom, co tě trápí nebo o tom, co máš rád
kde jsi všude byl a jak se máš
Vždyť jsme přece chlapi, tohle můžeš klidně hrát
snad písní vlastní hrad nezbouráš
Těžké je popsat dlouhé cesty, všechny rád jsem procházel
budete je jinak, než já brát
A nač se chlubit každou ranou, kterou život vysázel
lépe začít bez zpívání hrát
O tom, co mě trápí nebo o tom, co mám rád
kde jsem všude byl a jak se mám
Vždyť jsme přece chlapi, tohle můžu klidně hrát
snad písní vlastní hrad nezbourám